Cítila jsem smutek, že něco ztrácím. A ztrácela jsem naději. To hodně bolelo. A nikdo nebyl schopen mi ji vrátit. Ona prostě umírala. Bylo to v pořádku, že umírala naděje, že se jednou uzdravím, že budu schopná dělat to a to… Díky tomu mohla z prachu povstat úplně jiná, ale vlastně pořád stejná ...
